TONES OF DECAY 2024 - Praha, Meet Factory - 13. září 2024
Tones Of Decay. Tóny rozkladu. Takových tónů není nikdy dost, zvláště pokud stále trpíte abstinenčními příznaky z letošního Brutal Assaultu...
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Tones Of Decay. Tóny rozkladu. Takových tónů není nikdy dost, zvláště pokud stále trpíte abstinenčními příznaky z letošního Brutal Assaultu...
Další ročník Brutalu s početnou redakční účastí znamená i hromadu prvních dojmů a bezprostředních názorů.
Stejně jako v několika minulých ročnících našeho oblíbeného festivalu se i letos hlásíme přímo z místa dění a přinášíme šest aktuálních dojmů...
Stejně jako v několika minulých ročnících našeho oblíbeného festivalu se i letos hlásíme přímo z místa dění a přinášíme šest aktuálních dojmů...
Stejně jako v několika minulých ročnících našeho oblíbeného festivalu se i letos hlásíme přímo z místa dění a přinášíme šest aktuálních dojmů...
Stejně jako v několika minulých ročnících našeho oblíbeného festivalu se i letos hlásíme přímo z místa dění a přinášíme šest aktuálních dojmů...
Po nějakém čase jsme zde opět s naším před-brutalovským průvodcem. Z poměrně početné redakční výpravy jsme vybrali 3 4 dobrovolníky...
Retrospektiva roku 2003 podruhé! Jak jsme slíbili, tak činíme. Přichystali jsme další desítku alb, která vyšla před 20 lety a na tuto jsme se pokusili podívat současným pohledem.
Dvadsiaty(!) výročný rebríček Metalopolis len potvrdil minuloročné slová o jeho cyklickej náture. Zvukomalebná pulzujúca nahrávka.
Sčítání hlasů do naší tradiční Metal Valhally je v plném proudu a lze předpokládat, že po vyřešení všech protestů budou výsledky zveřejněny jako obvykle na Nový rok.
Neskorší októbrový dátum je ideálnym pre doom metalom nasiaknutú ceremóniu vedenú zaujimavými menami na scéne v unikátnej medzinárodnej kombinácii.
Prinášame vám druhú časť článku o kapelách a hudobníkoch, ktorí sa objavili vo filmoch a seriáloch.
Krátke vystúpenie známej osobnosti napríklad vo filme sa zvykne označovať termínom „cameo“. Takýto presah mimo svojej profesnej bubliny si vyskúšalo mnoho hudobníkov z metalového žánru a niektorí z nich neostali len pri jednej scéne či jednom projekte.
Tady obyčejně bývá úvodník plný vzletných frází, jak se nám ten aktuální Brutal Assault všem moc a moc líbil.
V jisté BDM RPG hře vytváříte ultimátní postavu a její charakteristiky definujete následovně: Násilí: 100%, Technické skills: 100%, Skladatelská inteligence: 100%, Šarm: 100%, Oddanost 100%, Laskavost: 0%. Do kolonky "Jméno" pak vyplníte: DEFEATED SANITY.
Už poněkolikáté zní otázka stejně: Zničil Einar Solberg další desku jinak velice talentované kapely? Odpověď zní: Zase to zvládl. Jeho hlasový projev je jak chilli. Koření. Měl by se používat citem. Když se tam toho najebe hodně, nedá se to žrát.
Hele, Blake Judd ještě žije. Enfant terrible (ale současně i schopný skladatel) US blacku je (znovu) zpět a tentokráte doručuje tradičněji pojatou kolekci. Šlape mu to dobře, tělo už má sice životem zhuntované, mysl však zůstává stále čerstvá.
Návrat po šestnácti letech. Navíc víceméně autorská deska Roberta Smitha. Navazují na nejlepší kousky své diskografie a současně se zbytečně neopakují. Poslouchám to poslední dva týdny a moje dojmy stále rostou.
Bilanční a v rámci možností i moderní album zároveň. Typičtí BODY COUNT místy výrazně oživení působením hostů. Album sotva překvapí něčím neotřelým, ale dá se mu odolávat jen do prvního výkřiku "madafaká". Pak už je to zase všechno zpátky v 90's.
Faust a spol. tentokrát více přitlačili na pilu a natočili o poznání méně přátelskou desku. Více black metalu a méně zjemňujících prvků. I tak je materiál pěkně diversifikovaný, jen je méně přístupný a chybí mu ona zpěvnost, vzletnost a naléhavost.
Čistý death/doom. Špinavý, jeskynním marastem až po krk nasáklý. Ale také spíše jednoduchý, držící se jako klíště žánrových standardů bez nejmenší ochoty alespoň základně experimentovat. Co mu však nechybí, je tolik potřebná neotesanost a hrubozrnnost.